Po sepsání prohlášení ze strany Jiřího Muchy o skutečném otci Johna se v průběhu roku 1989 snaží najít cestu, jak formálně vydědit Johna Omonda. 

Jak zajistit důstojnou správu odkazu Alfonse Muchy

Jak Jiří stárne, je stále více přesvědčen a rozhodnut, že John by neměl nakládat s odkazem Alfonse Muchy, ani s žádným majetkem, který by měl získat z dědictví po jeho smrti. Stále intenzivněji tak hledá cestu jak zajistit, aby rozsáhlé umělecké sbírky a autorská práva padla do správných rukou. Důrazně si nepřeje, aby dědil John, ovšem právní cesty na jeho vydědění v té době nejsou k dispozici. Jednou z cest, kterou mu nabídla advokátka bylo využítí kupní nebo darovací smlouvy pro své nejbližší.

Dne 5. 4. 1991 náhle umírá Jiří Mucha a dochází k podhodnocení hodnoty jeho pozůstalosti

Porovnání 28) seznamu pozůstalosti po Jiřím Muchovi zpracovaný Miloslavou Seydlovou a B11) Seznamu děl na výstavu v Japonsku zpracovaný Janou Orlíkovou-Brabcovou

  • O takřka 100 násobném podhodnocení majetku rovněž svědčí i prosté porovnání odhadované ceny děl zapůjčených na výstavu v Tokiu v roce 1992.

  • Obraz Vidění (1888) Orlíkovou ohodnocen na 25 000 USD byl doktorkou Seydlovou ohodnocen na 8 000 Kč – 1 dolar v roce 1991 měl hodnotu 29 Kč, obraz měl tedy skutečnou hodnotu zhruba 725 000 Kč

  • Návrh ilustrace k Dějinám Španělska (1895) Orlíkovou ohodnocen na 30 000 USD byl doktorkou Seydlovou ohodnocen na 6 000 Kč, dílo mělo skutečnou hodnotu zhruba 870  000 Kč

Právní klička

O vůli Jiřího Muchy sem i díky jeho prohlášení o skutečném otci Johna Omonda vědělo, že Jiří důrazně odmítal fakt, že by John měl cokoliv dědit. Proto se John strategicky vzdává svého podílu v dědictví a dědictví tak připadá jeho matce, Geraldině. Již v té době ale oba dva věděli o tom, že zde existuje další potomek Jiřího Muchy, tentokrát ale pokrevní – dcera Jarmila. Tu v dědictví opomenuli, neboť Jiří si dlouhodobě přál, aby se o odkaz po Alfonsi Muchovi starala ona.